British thermal unit

British thermal unit (zkráceně BTU nebo Btu; česky britská tepelná jednotka) je tradiční jednotka energie v angloamerické měrné soustavě. 1 BTU odpovídá 1 055,05585 J. Je to přibližně takové množství energie, které je potřeba pro ohřátí 1 britské libry vody z 39,2 na 40,2 °F ^[1] (ze 4 na 4,56 °C). BTU se často používá v energetice, v oblasti generování páry a v průmyslu vytápění a klimatizace. Ve vědeckém kontextu byla BTU ve značné míře nahrazena jednotkou soustavy SI (tedy joule), používá se však jako míra produkce energie v zemědělství (BTU/kg). Stále se neoficiálně používá i v anglicky mluvících zemích s metrickým systémem (např. v Kanadě), navíc zůstává standardní jednotkou pro posuzování výkonnosti klimatizačních jednotek, a to i v neanglicky mluvících zemích (např. včetně Česka).

V Severní Americe se termín „BTU“ používá pro popis výhřevnosti (energetického obsahu) paliv a také pro výkon topných a chladicích systémů, například pecí, vařičů, grilů nebo klimatizačních jednotek. Používá-li se jako jednotka výkonu, správně je BTU za hodinu (BTU/h), i když se někdy užívá jen „BTU“.

Označení BTU se používá i na komoditních burzách, kdy například cena zemního plynu je udávána jako $/BTU.

Jednotka MBTU je definována jako tisíc BTU, podle římského numerického systému, kde M znamená tisíc. To se může snadno plést s předponou mega (M) v systému SI, která znamená milion. Proto se v mnoha případech používá pro milion BTU označení MMBTU. Existují také termíny therm pro 100 000 BTZ a quad pro 10¹⁵ BTU.